Uživatelská příručka k programu Harmonie 1.1

Toto je program, který:

1.

má sloužit jako pomůcka pro žáky při náročné výuce harmonie na dnešních školách. Je schopný ověřovat, jestli jsou akordy zadané správně, tj. splňují harmonická pravidla. Díky tomu si žáci zadané úkoly můžou před odevzdáním nechat zkontrolovat programem, čímž ušetří práci opravujícímu i sobě. Program je upozorní na chyby, které udělali. Užitečným však může být pouze těm, kteří již mají důkladné znalosti hudební teorie, a nejlépe již něco vědí také o harmonii. Na konzervatořích nebo vysokých školách je ho vhodné používat souběžně s přednáškami. K tomu slouží oddíl programu nazvaný „Teoretické cvičení“.

2.

má sloužit jako pomůcka pro hudební skladatele, přičemž výrazně může ulehčit zejména skladatelské začátky. Každému však může ulehčit zapisování akordů tím, že si nemusí neustále v mysli ověřovat, jestli právě neporušil některé harmonické pravidlo, které nechtěl porušit. K tomu slouží oddíl programu nazvaný „Praktické cvičení“. To je v podstatě výkonný hudební editor, který podporuje neomezený počet zadaných akordů, umožňuje analýzu akordu, vsouvání, rušení akordů, vyhledávání a také ukládání a nahrávání cvičení. Tím může mít skladatel celý harmonický obsah skladby uložený v souboru, přičemž se k němu může v případě potřeby vždy vrátit a lehce vykonat požadované změny.

Tento program je veskrze teoretický, proto doporučuji vyzkoušet Vaše skladby na skutečném nástroji, abyste slyšeli, co skládáte, a hlavně abyste z toho měli radost.

Podrobnosti o programu

Zadávání tónů

Tóny se do programu zadávají vždy psaním na klávesnici. Je potřebné nějak odlišit tóny z různých oktáv. K tomu program využívá běžných hudebních konvencí. Nejčastěji se v hudbě pracuje s houslovým a basovým klíčem. Rozsahu tónů basového klíče přibližně odpovídají velké tóny, například C, Dis, F, rozsahu tónů houslového klíče zase malé tóny, například c, dis, f. Nižší tóny od velkých tónů dosáhneme přidáním čárky k tónu, například tón „C,“ je o oktávu nižší než tón „C“ a tón „C,,“ je od „C“ nižší o dvě oktávy. Podobně je tomu s malými tóny, pouze obráceně. Tón „c,“ je o oktávu vyšší než tón „c“ a tón „c,,“ je o dvě oktávy vyšší než tón „c“.

Trojhlas a čtyřhlas

Nepříliš složité hudební skladby obsahují obvykle tři až čtyři samostatné hlasy, vykonávající samostatný pohyb. Takový počet hlasů umožňuje zachytit tento program. Jednotlivé hlasy jsou označené jako „1.“, „2.“, „3.“ a „4.“. 1. hlasem, jinak řečeno 1. tónem, je myšlen prostě nejvyšší tón či hlas v aktuálním akordu.

Široká harmonie

Čtyřhlasé i tříhlasé skladby se běžné píší v takzvané široké harmonii. To znamená, že například kvintakord c – e – g neleží jen v jedné, ale je rozdělen do dvou nebo více oktáv, a to například tak, že nad tónem c leží tón g a až nad ním je tón e. Kromě toho, pokud je skladba čtyřhlasá, bude některý z těchto tónů ještě zdvojený, tedy v akordu se nacházející dvakrát (v různých oktávách).

Druh akordu

Do políček ležících pod tóny se zadávají druhy akordů. K tomu se použijí běžné harmonické značky: 5 značí kvintakord, 6 sextakord, 64 kvartsextakord, 7 septakord, 65, 43 a 2 jsou obraty septakordu.

Ověřování

Program v oddílu „Teoretické cvičení“ ověřuje všechna harmonická pravidla, jak je popsali teoretikové. V oddílu „Praktické cvičení“ jsem to změnil, běžně se ověřuje pouze druh akordu a jeho poloha. Dá se to však lehce nastavit v menu „Kontrolovat“, takže si každý může sám navolit, která pravidla mu má program ověřovat.

Ověření akordu

Nejzákladnějším pro program je tlačítko „Ověřit“, kterým se ověřuje splnění harmonických pravidel pro aktuálně zadané tóny a k nim náležející druh akordu. Program následně vypíše, jestli je to zadáno podle pravidel, nebo případně, jaké pravidlo bylo porušeno.

Chromatika

Když skládáte skladbu v tónině, tak se Vám nemůže stát, že vytvoříte něco nepěkného. Tlačítko „Chromatika“ je však v tomto ohledu trochu nebezpečné, protože po jeho použití je možné, že Vaše skladba jednoduše nebude ladit. Proto ho doporučují používat opatrně. Nalézá se v „Praktické části“.< br>Když toto tlačítko stisknete, před zadaný druh akordu přidá předponu „ch“, čímž Vám umožní zadat chromatické tóny do akordu. K tomu Vám poskytne nápovědu – vypíše, které ze zadaných tónů je možné chromaticky zvýšit či snížit. Také Vám vypíše informace o tónech, které jste zadali, konkrétně jaké intervaly a akordy jste vytvořili.

Harmonická funkce

V teoretické části počítá program harmonickou funkci předešlého a současného akordu sám. V praktické části k tomu slouží tlačítko „Přepočítat“. Harmonickou funkcí je myšlena pozice akordu v tónině, tedy T (tónika), II (druhý stupeň), III (třetí stupeň), D (dominanta), S (subdominanta), VI (šestý stupeň), VII (sedmý stupeň).

Ukládání cvičení

V praktické části umožňuje program uložit vypracované cvičení. Toto je následně možné otevřít v této samé části, nebo také v teoretické části programu, kde se načítá pouze bas a druh akordu.

Menu „Skladba“

Menu „Skladba“, nacházející se v praktické části programu, obsahuje následující položky:

• Otevřít: načte soubor obsahující uloženou skladbu (soubory s příponou .har).
• Uložit: uloží skladbu do souboru (s příponou .har); uloží také případně další okna cvičení, pokud je cvičení dlouhé.
• Vsunout akord: na aktuální pozici v cvičení vloží prázdny akord a ostatní posune doprava.
• Smazat akord: smaže akord nacházející se na aktuální pozici.
• Vymazat odtud...: vymaže aktuální akord a zadaný počet akordů napravo od něj.
• Vymazat vše odtud: vymaže aktuální akord a všechny akordy nacházející se napravo od něj.
• Hledat akord...: nalezne požadovaný akord; prohledá také případná další okna cvičení, pokud je cvičení dlouhé.
• Analýza akordu: určí intervaly mezi tóny akordu (relativně vzhledem k basu) a uvede také jeho případný název.
• Režim trojhlasu: umožní zadávat akordy skládající se pouze ze tří hlasů.

Co program kontroluje

• Druh akordu: jestli zadané tóny odpovídají uvedenému druhu akordu.
• Vynechané tóny: jestli chybí některé tóny z požadovaného akordu.
• Křížení hlasů: jestli se některý nižší hlas dostal nad některý vyšší hlas.
• Široká harmonie: jestli se jednotlivé tóny akordu dostaly od sebe příliš daleko.
• Zdvojený citlivý tón: jestli se citlivý tón nachází v akordu vícekrát.
• Citlivý tón nerozvedený: jestli citlivý tón vystoupil do tóniky.
• Nezpěvný krok: jestli se vyskytl nezpěvný interval v některém hlase.
• Paralelní oktávy: jestli dva hlasy postupovaly tak, že mezi nimi byl a také je interval oktávy.
• Paralelní kvinty: jestli dva hlasy postupovaly tak, že mezi nimi byl a také je interval kvinty.

Tónové systémy

V jednotlivých tónových systémech je možné zadávat následující tóny:

• Dur/Moll ,. : například Dis,, Dis, Dis dis dis, dis,, dis,,, dis,,,,
• Dur/Moll 12 : například dis0 dis1 dis2 dis3 dis4 dis5 dis6 dis7 (malá písmena)
• Major/Minor ,. : například D#,, D#, D# d# d#, d#,, d#,,, d#,,,,
• Major/Minor 12 : například D#0 D#1 D#2 D#3 D#4 D#5 D#6 D#7 (velká písmena)